cz en de fr es

Obsah této stránky vyžaduje novější verzi aplikace Adobe Flash Player.

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Bazilika sv. Prokopa

Informace pro návštěvníky

Třebíčský benediktinský klášter, založený moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským, byl vystavěn někdy v letech 1101 – 1104. V dobách intenzívní stavební činnosti, kterou třebíčské opatství vyvíjelo takřka po celé 13. století, nahradil dřevěné stavby kláštera kámen a objekt byl rovněž opevněn. I když se budovy třebíčského konventu postupně změnily v sídlo světských vrchností (Pernštejnů, Osovských a nakonec Valdštejnů), zůstal zachován opatský kostel původně (1101) zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie (dnes bazilika sv. Prokopa), budovaný podle slohové kritiky v období let 1240 – 1255 (1260).

Impozantní stavba, která v sobě jedinečně spojuje románský architektonický záměr uskutečněný převážně gotickými uměleckými prostředky, tehdy představovala nejdelší kostel na Moravě a je dnes odborníky řazena ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Nástěnné malby v opatské kapli patří k nejstarším dochovaným na našem území. Třebíčská bazilika obsahuje řadu stavebních prvků, které jsou v daném čase a prostoru výjimečné a jen těžko vysvětlitelné (mohutné arkády nesoucí nízkou galerii, gotická krypta, osmidílná kleba nad kněžištěm a mnišským chórem, výzdoba portálu). Klášterní budovy včetně opatského kostela byly vážně poškozeny za husitských válek, dílo zkázy pak dokonala uherská vojska Matyáše Korvína (1468). Nejnutnější opravy klášterních staveb provedl na přelomu 15. a 16. století Vilém z Pernštejna, ve druhé polovině 16. století byl třebíčský klášter přestavěn na renesanční zámek Osovkými z Doubravice. Jan Karel z Valdštejna dal oddělit presbytář baziliky od zbytku stavby a zřídil v něm kapli sv. Prokopa (1704). Roku 1724 se rozhodl Jan Josef z Valdštejna renovovat velmi vážně poškozenou budovu někdejšího opatského kostela. Provedením náročného úkolu pověřil jednoho z nejznamenitějších stavitelů v českých zemích a tvůrců barokní gotiky, Františka Maxmiliána Kaňku. Práce probíhaly v letech 1725 – 1733, kdy dostala bazilika barokní západní průčelí i novou klenbu. Roku 1862 byl objeven severní portál, který nechal hrabě Vincenc z Valdštejna obnovit na svůj náklad. Další významné úpravy baziliky proběhly pod dohledem architekta Kamila Hilbeta v letech 1924 – 1935, roku 1956 byla postavena zničená jižní kaple.

Na obnovu baziliky pak navazovala oprava zámku (1957 – 1961), v jehož prostorách se nyní nachází Muzeum Vysočiny Třebíč. Propojení hlavní lodi s kryptou v roce 1998 dodaly unikátní památce dnešní tvář. Roku 2003 byla bazilika sv. Prokopa pro svoji jedinečnou architektonickou hodnotu zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

 

Soubory ke stažení

Mapa centra

Mapa centra

Bazilika sv. Prokopa - informace

Bazilika sv. Prokopa - informace

UNESCO památky v Třebíči

UNESCO památky v Třebíči

Odkazy

virtualtrebic.cz

Virtuální prohlídka města Třebíče

 

 


<< zpět

 

Městské kulturní středisko Třebíč
Třebíč
Strukrurální fondyKraj Vysočina

Tento projekt je spolufinancován
Evropskou unií a Krajem Vysočina.

2011 Webhosting, webdesign - mcrai.eu