cz en fr es

Obsah této stránky vyžaduje novější verzi aplikace Adobe Flash Player.

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Bazilika sv. Prokopa Třebíč

Bazilika sv. Prokopa - místo s bohatou historií a úžasnou atmosférou

Třebíčský benediktinský klášter, založený moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským, byl vystavěn někdy v letech 1101 – 1104. V dobách intenzívní stavební činnosti, kterou třebíčské opatství vyvíjelo takřka po celé 13. století, nahradil dřevěné stavby kláštera kámen a objekt byl rovněž opevněn. I když se budovy třebíčského konventu postupně změnily v sídlo světských vrchností (Pernštejnů, Osovských a nakonec Valdštejnů), zůstal zachován opatský kostel původně (1101) zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie (dnes bazilika sv. Prokopa), budovaný podle slohové kritiky v období let 1240 – 1255 (1260).

Pohled na třebíčský zámek a Baziliku sv. Prokopa

Impozantní stavba, která v sobě jedinečně spojuje románský architektonický záměruskutečněný převážně gotickými uměleckými prostředky, tehdy představovala nejdelší kostel na Moravě a je dnes odborníky řazena ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu.

Nástěnné malby v opatské kapli patří k nejstarším dochovaným na našem území. Třebíčská bazilika obsahuje řadu stavebních prvků, které jsou v daném čase a prostoru výjimečné a jen těžko vysvětlitelné (mohutné arkády nesoucí nízkou galerii, gotická krypta, osmidílná kleba nad kněžištěm a mnišským chórem, výzdoba portálu).

Třebíčská Bazilika sv. Prokopa v proměnách času

Klášterní budovy včetně opatského kostela byly vážně poškozeny za husitských válek, dílo zkázy pak dokonala uherská vojska Matyáše KorvínaRozeta Baziliky sv. Prokopa v Třebíči - detailní pohled
(1468). Nejnutnější opravy klášterních staveb provedl na přelomu 15. a 16. století Vilém z Pernštejna, ve druhé polovině 16. století byl třebíčský klášter přestavěn na renesanční zámek Osovkými z Doubravice. Jan Karel z Valdštejna dal oddělit presbytář baziliky od zbytku stavby a zřídil v něm kapli sv. Prokopa (1704).

Roku 1724 se rozhodl Jan Josef z Valdštejna renovovat velmi vážně poškozenou budovu někdejšího opatského kostela. Provedením náročného úkolu pověřil jednoho z nejznamenitějších stavitelů v českých zemích a tvůrců barokní gotiky, Františka Maxmiliána Kaňku. Práce probíhaly v letech 1725 – 1733, kdy dostala bazilika barokní západní průčelí i novou klenbu.

Roku 1862 byl objeven severní portál, který nechal hrabě Vincenc z Valdštejna obnovit na svůj náklad. Další významné úpravy baziliky proběhly pod dohledem architekta Kamila Hilbeta v letech 1924 – 1935, roku 1956 byla postavena zničená jižní kaple.

Bazilika sv. Prokopa - výjimečná památka středověkého stavitelství na seznamu světového kulturního dědictví

Interiér třebíčské Baziliky svatého Prokopa

Na obnovu baziliky pak navazovala oprava zámku (1957 – 1961), v jehož prostorách se nyní nachází Muzeum Vysočiny Třebíč. Propojení hlavní lodi s kryptou v roce 1998 dodaly unikátní památce dnešní tvář.

Roku 2003 byla bazilika sv. Prokopa pro svoji jedinečnou architektonickou hodnotu zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

Informace pro návštěvníky třebíčské Baziliky sv. Prokopa

 

Soubory ke stažení

Mapa centra

Mapa centra

UNESCO památky v Třebíči

UNESCO památky v Třebíči

Odkazy

virtualtrebic.cz

Virtuální prohlídka města Třebíče

 

 


<< zpět

 

Městské kulturní středisko Třebíč
Třebíč
Strukrurální fondyKraj Vysočina

Tento projekt je spolufinancován
Evropskou unií a Krajem Vysočina.

2011 Webhosting, webdesign - mcrai.eu