cz en de fr es

Obsah této stránky vyžaduje novější verzi aplikace Adobe Flash Player.

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Karlovo náměstí

Karlovo náměstí v Třebíči je díky své ploše 2,2 ha jedním z největších náměstí v České republice. Náměstí vzniklo na přelomu 60. a 70. let 13. století jako rozsáhlé tržiště. Po obou stranách je lemováno domy s historickými fasádami a uprostřed stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje, oblíbené místo setkávání lidí. Náměstí je členěno do dvou částí, východní polovina slouží k parkování pro veřejnost a k potřebám městské hromadné dopravy a západní část slouží jako místo trhů, jarmarků i různých lidových slavností, reklamních akcí, politických shromáždění apod. Dříve na náměstí stávaly také 3 kašny napájené vodou z místních rybníků. Byla to kašna sv. Frloriána, Šebestiána a Václava a každou z kašen zdobila jedna socha. Po té co byly kašny na náměstí zrušeny, sochy byly následně rozmístěny po Třebíči. (socha sv. Floriána – v parčíku na Masarykově náměstí (u Gymnázia), sv. Šebestián – u kostela sv. Martina, sv. Václav – u nemocnice).

Radnice

Vztahuje se k ní první písemná zmínka o městě vůbec. Byla to listina, která byla vydána měšťanu Heřmanovi a byla mu dána rychta. Rychta se dávávala jako plat města lokátorovi, který si vybral vhodné místo a založil vesnici nebo město, to místo rozměřil na lány. Když bylo jasné, že se město či vesnice ujala, teprve dostal lokátor zaplaceno. Listina je z roku 1277. Je to nejstarší listina, kterou město má.

K tehdejší rychtě i radnici se vztahuje trestní právo. Rychtář, dříve neomezený pán, zastupoval vrchnost a vykonával všechnu správu obce. Tato pravomoc mu zůstala pořád. Rychta i radnice sloužily jako soudní palác. Ve sklepě byla místnost, ve které byli vyslýcháni podezřelí, před radnicí býval pranýř, který se nedochoval. V Třebíči se mu říkalo Socha. Rychtář byl hlavní soudní úředník. Jestliže ho někdo obvinil, že soudil nespravedlivě, tak byl přibit za jazyk k Soše (pranýř byl kamenný), dostal do ruky nůž a bylo na něm, kdy se odřízne.

V roce 1335 dostalo město Třebíč právo řídit se právem znojemským, tzn. mělo samosprávu. Z rychtáře se stal obyčejný úředník, který byl pověřen policejním dozorem ve městě, ale pořád měl trestní pravomoci. Město se snažilo získat rychtu pro sebe. V radnici byly uskladněny nejvzácnější listiny s velkou ekonomickou hodnotou, v truhlici, byla zde obecní kasa a uchovávaly se zde sirotčí peníze. Rada města se starala o sirotky.

Jihlavská brána

Někde se dokonce uvádí Klášterní brána. Každé město bylo opevněno zpravidla čtyřmi branami, Třebíč však měla pouze tři, protože ze severní strany nebyla díky přirozenému opevnění na Hrádku brána potřeba. Jihlavská brána byla zbourána v roce 1868 a bylo to díky povodni, při které voda v řece stoupla o čtyři metry. Průjezdem Jihlavské brány v té době údajně proplula jedině kachna. Při povodni byla již tak dost poničená brána hodně podmáčena, a tak se po povodni začala rozebírat. Brány se po setmění zamykaly. V místě dnešní Oděvy stával Špalkův dům, Cyril Špalek byl biskup jednoty bratrské, korunoval zimního krále Fridricha Falckého a byl otcem Doroty Cyrilové, druhé manželky Jana Amose Komenského. Špalkovi bývali významnou rodinou, patřil jim i dům č. 1.

Hotel Slavia (dnes Grand Hotel)

Stával zde Hostinec Habsburk, bylo zde napsáno: „Toto je hostinec králů českých a císařů římských“. Podle pověsti tady měli přespávat čeští králové při průchodu městem. Po roce 1918 byl dům přejmenován na Slavii. V 70. letech 20. století byl hostinec zbourán a nahrazen dnešní stavbou. Dnes zde sídlí Grand Hotel.

Kašny

V místech, kde je dnes parkoviště a trhy, stávaly tři kašny. Kašny byly zbourány v průběhu 19. století, protože ve druhé pol. 19. století se začalo více dbát na hygienu. U kašen se scházely děvečky s dobytkem, což se právě od té doby, co se začalo dbát na hygienu, moc nelíbilo měšťanům. Kašny byly napájeny z rybníků v Týně, Babáku atd. Na kašnách byly sochy sv. Floriána, Václava a Šebestiána.

Sousoší Cyrila a Metoděje

Město Třebíč dlouhou dobu usilovalo o takové sousoší. Návrh si objednalo od Josefa Myslbeka. Ovšem celý projekt byl velmi drahý a město na něj nemělo peníze. Lidé začali peníze sbírat (sbíral je Miloslav Haněl, městský lékař). Nakonec se Třebíčští rozhodli, že od Myslbekova návrhu ustoupí a nechají si návrh zhotovit od sochaře Šimka. Sousoší bylo odhaleno v roce 1885.

Masné krámy

Stávaly na místě dnešní ulice Přerovského, což byl jeden z prvních starostů města. Řeznický cech se v Třebíči vytvářel od začátku 16. století a byla jim vyčleněna masařská neboli řeznická ulice. Řeznické krámky byly zlikvidovány v 19. století (1869) právě v době, kdy se začalo více dbát na hygienu.

Národní dům

Spojen s obdobím českého národního obrození a se jménem třebíčského lékaře Miloslava Haněla. Město toužilo po vlastním stánku pro spolkovou činnost. Stejně jako na sousoší Cyrila a Metoděje se sbíraly finance, tentokrát na cihly.

 

Odkazy

virtualtrebic.cz

Virtuální prohlídka města Třebíče

 

 


<< zpět

 

Městské kulturní středisko Třebíč
Třebíč
Strukrurální fondyKraj Vysočina

Tento projekt je spolufinancován
Evropskou unií a Krajem Vysočina.

2011 Webhosting, webdesign - mcrai.eu