STANISLAV VRŠKA, mistr detailu

Projdete-li se dnešní Třebíčí, obdivujete památky zapsané na seznamu UNESCO, malebné křivolaké uličky židovské čtvrti i monumentální baziliku sv. Prokopa. Pokud se však chcete podívat hluboko do minulosti a spatřit město v podobě, kterou již dávno odvál čas, musíte nahlédnout do díla muže, jehož ruce dokázaly zastavit staletí. Tím mužem byl Stanislav Vrška (17. února 1942 – 4. listopadu 2025) – patriot, sportovní letec, sběratel, nositel Ceny města Třebíče a především fenomenální modelář.

Od lipového dřeva k oblakům

Stanislav Vrška vystudoval třebíčskou Střední průmyslovou školu strojnickou. K technice a modelaření tíhl od útlého dětství – svůj vůbec první model letadla vyřezal z lipového dřeva ve čtrnácti letech.

Jeho celoživotní láskou bylo letectví. Jako zkušený sportovní pilot trávil stovky hodin v oblacích a pohled na krajinu z ptačí perspektivy zásadně ovlivnil jeho vnímání prostoru a urbanismu. Dlouhá léta vedl kroužek plastikových modelářů, v němž k trpělivosti a preciznosti vychoval desítky chlapců, a jeho velkým snem bylo založit v Třebíči samostatné muzeum letectví.

Precizní řemeslo brzy našlo uplatnění i v architektuře. Zpočátku stavěl modely hospodářských stavení pro Muzeum hraček v Benátkách nad Jizerou a řadu děl vyhotovil pro rakouská muzea.

Třebíčské modely: Přehled mistrovských děl v měřítku 1:100

• Židovská čtvrť k roku 1850 (měřítko 1:100)

…odvážná myšlenka – vytvořit model celého ghetta. Pod odbornou historickou gescí PhDr. Rudolfa Fišera vyrostla unikátní plastická rekonstrukce zachycující podobu čtvrti k roku 1850. Zachycuje spletitou strukturu domů, pavlačí, uliček a dvorků před novodobými asanacemi. Model je trvale přístupný na ženské galerii v Zadní synagoze.

• Centrum města v roce 1835 – Karlovo náměstí a Stařečka (měřítko 1:100)

Podle císařských otisků stabilního katastru a archivních pramenů vymodeloval historické jádro města uvnitř hradeb těsně před ničivými požáry a moderní přestavbou v 19. století. Zahrnuje velkorysé Karlovo náměstí i přilehlé předměstí Stařečka. Jak sám autor s nadsázkou říkával, město se podařilo ztvárnit do posledního detailu. Tento rozsáhlý model mohou návštěvníci obdivovat v galerii divadla Pasáž.

• Areál třebíčského zámku a baziliky sv. Prokopa z roku 2007 (měřítko 1:100)

Monumentální model zachycuje s mimořádnou přesností současný stav celého zámeckého komplexu včetně baziliky sv. Prokopa. Vznikl v roce 2007 jako výchozí bod pro zamýšlenou řadu modelů, které měly návštěvníkům představit postupný stavební vývoj někdejšího benediktinského kláštera napříč staletími. K vidění je v expozicích Muzea Vysočiny Třebíč na zámku.

• Strahovský klášter v Praze

Práci na staré Třebíči Vrška na čas přerušil, aby přijal prestižní zakázku od Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Vytvořil rozsáhlý a technicky mimořádně náročný model celého areálu kláštera, který byl slavnostně odhalen při otevření zrestaurované Strahovské knihovny.

Odkaz, který zůstává v expozicích

Za věrností Vrškových děl stály tisíce hodin studia map, nákresů a starých fotografií, ale i neúnavný terénní průzkum. Když archivní materiály nestačily k ověření sklonu střechy, výšky pavlače nebo detailu zdiva, neváhal nahlédnout přes plot či zazvonit přímo u obyvatel.

Na podnět třebíčského historika a patriota Jiřího Joury byla Stanislavu Vrškovi za jeho celoživotní mimořádný přínos městu udělena Cena města Třebíče.

Standa Vrška byl člověk nezdolné energie a neutuchajícího elánu. Jeho dlouholetá a vřelá spolupráce s městem, památkovými objekty i Muzeem Vysočiny Třebíč dala vzniknout dílu, které nemá v České republice obdoby.

Až budete příště obdivovat drobná okénka, pavlače a kamenná ostění modelů v Zadní synagoze, divadle Pasáž nebo na zámku, vzpomeňte na muže, který s úsměvem a skalpelem v ruce dokázal zhmotnit paměť celého města.

Kde modely v Třebíči najdete:

• Zadní synagoga (ženská galerie): Židovská čtvrť k roku 1850 (1:100)
• Divadlo Pasáž (galerie): Centrum města – Karlovo náměstí se Stařečkou k roku 1835 (1:100)
• Zámek Třebíč (Muzeum Vysočiny Třebíč): Areál zámku a baziliky sv. Prokopa z roku 2007 (1:100)