Jak začal příběh slavné rodiny Herzánů?

Vše začalo poctivým řemeslem. Herzánové, původně zruční tesaři, se postupně vypracovali na uznávané stavitele. Ani po znárodnění se neztratili a našli uplatnění jako talentovaní architekti. Byli aktivní ve veřejném životě, zapojovali se do spolků a poslední generace se věnovaly práci s mládeží. Prostřednictvím sokolských aktivit a tábornictví se snažili formovat mladé lidi. Architekt Jiří Herzán dokonce ve volném čase vyráběl dřevěné předměty pro táborové aktivity.

Z tesařského cechu k významné stavební firmě

V roce 1807 získal Jan Jiří Herzán tesařský výuční list. Jeho kroky ho zavedly do Třebíče, kde se přiženil do rodiny Ondřeje Thomerleho, zdejšího tesařského cechmistra. Později se sám stal předsedou třebíčského tesařského cechu, osamostatnil se a založil stavební firmu. Ta po následujících 140 let významně ovlivňovala stavební rozvoj města.

Dominik Václav Herzán a obnovená městská věž

Dominik Václav Herzán zdědil po svém otci prosperující stavební firmu a nejen řemeslnou zručnost, ale i talent pro architektonické návrhy. Ve 20. letech 19. století Třebíč postihly dva ničivé požáry, které zasáhly i městskou věž. Po čtyřiceti letech provizorního zastřešení se Dominik Václav Herzán ujal úkolu navrhnout a postavit novou báň. Jeho dílo zdobí věž dodnes, od roku 1862. Dnešní podoba je výsledkem Herzánova vlastního návrhu a realizace.

Herzánové a jejich stavební odkaz: Gymnázium, sokolovna, kino a další

Na konci 19. století se vedení rodinné firmy ujal Josef Herzán, který se společně s Reimundem Wolfem podílel na stavbě budovy třebíčského gymnázia a sokolovny ve Smrtelné ulici. I když sokolovna musela v roce 1991 ustoupit budově kina a divadla Pasáž, její odkaz v historii města zůstává. Mezi další významné realizace firmy patřilo kino Moravia a Spolkový dům Sušil, který bohužel již také neexistuje.

Konec stavební firmy, ale odkaz žije dál

Jaroslav Herzán se podílel na mnoha významných třebíčských stavbách, jako je budova okresního soudu, výrobní haly papíren v Přibyslavicích, Masarykova vyhlídka na Hrádku či pravoslavný kostel na Gorazdově náměstí. Realizoval také Městskou spořitelnu podle návrhu architekta Fuchse.

V roce 1948 komunistický převrat ukončil historii stavební firmy Herzán. V této době bohužel došlo ke ztrátě rodinného archivu, který se předával z generace na generaci. Další členové rodiny pokračovali v oboru jako architekti. Jiří Herzán pracoval ve Stavoprojektu Jihlava a navrhl kulturní dům v třebíčské Borovině, úpravu náměstí Svobody v Jemnici a přístavbu třebíčské Geodézie.

Dynastie stavitelů Herzánů

TESAŘI

Josef Herzán (1748 – ?) první z rodokmenu rodu Herzánů

Jan Jiří Herzán (1783 – 1838) se roku 1813 osamostatnil a založil v Třebíči stavební firmu, která po 140 let podstatně ovlivňovala stavební vývoj města i okolí.

Dominik Václav Herzán (1813 – 1880) – kostel v Beneticích, půdní stavba lesovny Valdštejnovo zátiší u Svatoslavi, stěžejním dílem se stala současná podoba zastřešení třebíčské městské věže.

Martin Herzán (1815 – 1875) – Národní dům na Karlově náměstí v Třebíči, první etapa přestavby Borovského mlýna na koželužnu a továrnu na obuv a vojenskou výstroj pro firmu Carl Budischowsky a synové.

V letech 1870-1871 se Martin s Dominikem zapojili tak do důležité akce, kterou bychom dnes zařadili do oboru restaurování památek, a to do odkrývání a obnovy původních románsko-gotických oken v třebíčské bazilice sv. Prokopa.

STAVITELÉ

Josef Herzán (1853 – 1920) – budova Gymnázia na Masarykově náměstí, sokolovna ve Smrtelné ulici, secesní vily v ulici Dr. Antonína Hobzy, budova Moravské banky na Karlově náměstí, kino Moravia, nejstarší pavilony třebíčské nemocnice, císaře Františka Josefa, Spolkový dům Sušil s kinem a orlovnou (vše v Třebíči).

Josef Herzán se zapsal do historie rodu nejen nebývalým rozsahem firemních stavebních aktivit, ale i filantropií a lidským přístupem.

Alois B. Herzán (1880 – 1958) – V roce 1899 vypracoval vůbec první plán, nebo spíše mapu města Třebíče.

První regulační plán města, projekt nového sokolského stadionu, secesní hostinec na Stařečce. Společně s Milanem Kubešem se staly autory prvního plnohodnotného zastavovacího plánu města Třebíče z roku 1932 a položili základ inženýrsko-urbanistické disciplíně – územnímu plánování.

Na přelomu 20. a 30. let pod vedením Kamila Hilberta se zapojil jako technický dozor a technický dozor při úpravách třebíčské baziliky. Později se stal vedoucím technického oddělení třebíčské radnice a svůj zájem o historii uplatnil mimo jiné jako třebíčský kronikář.

Jaroslav Herzán (1894 – 1957) – Okresní soud Třebíč, Sokolovna Rouchovany, železobetonové haly v Přibyslavicích, nová mlýnice Homolkova mlýna na Jejkově, pravoslavný kostel na Gorazdově náměstí v Třebíči, přístavba balkonu a provaziště Národního domu v Třebíči. Masarykova vyhlídka v Třebíči (1930), J. Herzán byl vášnivým lovcem, který na Podkarpatské Rusi mimo jiné lovil medvědy – lovecká vášeň je asi důvodem podoby vyhlídky – rostlá skála vystupující z hladké betonové stěny západního průčelí.

Masarykovy vyhlídky údajně vytvářejí stylizovanou siluetu medvěda s otevřenou tlamou – zajímavý výtvarný akcent využívající přírodní prvky  pro oživení výrazu stavby, ale i o stavebně poměrně náročný  detail precizně zvládnutý při realizaci.

ARCHITEKTI

Jiří Herzán (1921 – 2003) – kulturní dům v Borovině v Třebíči, obchodní a administrativní dům Globus Jihlava, úprava náměstí Svobody v Jemnici, přístavba budovy Geodézie v Jungmannově ulici v Třebíči.

Kromě praktických aktivit se projevoval také jako erudovaný teoretik architektury a zkušený znalec přírody. Tuto kombinaci obou zájmů prokázal v textech knihy Skautský tábor, kde spolupracoval s Jaroslavem Foglarem, Milošem Zapletalem a Jiřím Lasovským.

Zdeněk Herzán (1923-1990) - působil jako projektant v brněnském Stavoprojektu a zbytek své kariéry strávil jako odborný asistent na katedře průmyslových a zemědělských staveb Stavební fakulty VUT v Brně.

Lubor Herzán (1950) – projekty rodinných domů a prodejen, od 1991 do 2002 městský architekt, revitalizace židovské čtvrti v Třebíči, v roce 2003 se zasloužil o zápis Třebíče na seznam UNESCO.

Radovan Herzán (1950) - Od roku 1990 působil ve vídeňské projekční kanceláři dr. Suskeho, kde se věnoval bytové výstavbě a počítačovým animacím. Roku 2002 přešel na Odbor územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu.