Tajemství lopatek větrného mlýna v Třebíči
Jediný větrný mlýn v Česku, který nemlel obilí
Lopatky větrného mlýna už z dálky lákají návštěvníky. Jsou vyrobeny z původních materiálů a za dodržení původních procesů. Nebylo jednoduché je znovu udělat, ale povedlo se. Dokonce tak, že jsou plně funkční, pohání je elektromotor. Větrný mlýn je nejen technická památka, která potěší milovníky a obdivovatele starých mistrů, ale je opravdovým českým unikátem. Člověk by řekl, že se ve mlýně mlelo obilí, ale kdepak. V tom třebíčském se drtila stromová kůra. Potřebovali ji místní koželuhové na vyčinění kůží. V 19. století ještě nepoužívali různé chemické přísady, ale právě tříslo získané pomletím kůry.
Třebíčští koželuhové si postavili vlastní mlýn na mletí třísla
Tříslo pro koželuhy v Třebíči z pracovávaly vodní mlýny. Využívaly prostor, kdy nemlely mouku. Bylo to pro ně výhodné, protože za tříslo dostávali více zaplaceno. Poptávka po třísle od počátku 19. století však výrazně narůstala a mlynáři nestačili dodávat na místní trh. Tříslo se do Třebíče muselo vozit nejen z okolních obcí, ale i ze vzdáleného Znojma. Třebíčští koželuhové se proto rozhodli postavit si vlastní mlýn. Původní plán počítal s dřevěnou stavbou, ale protože v okolí už stálo více dřevěných budov a hrozilo tak nebezpečí požáru, mlýn nakonec postavili z lomového kamene a cihel. Investory větrného mlýna byli bratři Karel a František Budischowští. Větrný mlýn postavili v roce 1836 a ke svému účelu sloužil desítky let. Potom jeho práci nahradil parní stroj. Holt, vývoj se nedá zastavit. O třísel a o řemeslu zvaném koželužství se více dozvíte v expozicích přímo ve větrném mlýně.
Sloužil také jako bydlení pro chudé
Už během první světové války v ně nacházeli útočiště chudí lidé. Interiéry přestavělo město na tři malometrážní byty. Poslední nájemník se odstěhoval v roce 1977. Právě sociálnímu bydlení a jeho obyvatelům se věnuje další z expozic ve mlýně.
Větrný mlýn se stal novou dominantou Třebíče
Do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky zapsali úředníci větrník v roce 1958. Další částečnou obnovou prošel větrný mlýn v roce 1977, potom, co jej opustili poslední obyvatelé. Stavbaři tenkrát opravili pouze vnější plášť. Následně byla střecha větrného mlýna opatřena malými železnými lopatkami, kterými otáčel elektromotor. Tato provizorní atrakce však dlouho nefungovala. Teprve po téměř čtyřiceti dalších letech se město Třebíč rozhodlo zásadně zrekonstruovat svoji výjimečnou technickou památku. Nepodařilo se sice obnovit původní mlecí zařízení, ale podařilo se vyrobit nové lopatky a dát mlýnu nový plášť.
Je přístupný pro veřejnost od června do srpna kromě pondělí každý den od 10 do 18 hodin.
O větrném mlýnu se dozvíte na www.vetrnymlyntrebic.cz.
