Meziválečná architektura

Průmyslová stavba ÚP závodů Třebíč v rondokubistickém stylu patří mezi ně. Autorem je Josef Gočár, nejvýznamnější český architekt první poloviny 20. století. Rondokubismus, který je českou specialitou, je zde aplikovaný u administrativní části bývalého závodu formou stylizovaného sloupového řádu a u výrobního křídla kombinací obloučkového stylu spolu s mohutnými římsami.

Ve 30. letech další známý architekt Bohuslav Fuchs vytvořil projekt městské spořitelny na Karlově náměstí. Vznikla moderní budova s typickými náležitostmi funkcionalistické architektury: soulad vnitřního členění a vnějšího vzhledu, použití skla a železobetonu i využití světla jako kompozičního prvku. Jeho dílem jsou i původní říční lázně, které sloužily jako první občanská plovárna v Třebíči. Pozoruhodný objekt šaten je dnes součástí koupaliště Polanka.

Za zmínku stojí také zrekonstruované budovy areálu bývalé továrny na výrobu obuvi v Borovině, které vybudoval zakladatel Tomáš Baťa ve 30. letech minulého století. Výrobní a administrativní budovy vznikly dle standardních plánů společnosti Baťa. Odvážnou kombinaci železobetonového skeletu, režného zdiva a velkých prosklených ploch navrhli architekti František Gahura, Vladimír Karfík a Miroslav Lorenc.