Klášter, zámek, muzeum
Tři vrstvy téhož místa
Na první pohled působí nenápadně. Komplex starobylých budov na návrší nad řekou Jihlavou spí svůj klidný sen. Ale jen do chvíle, kdy vstoupíte. Pak ucítíte, že se kolem vás zvedá čas jako mlha z řeky. Zdi začínají vyprávět. Jedním hlasem mluví benediktini, druhým šlechtici, třetím lidé, kteří sem chodí poznávat minulost. Klášter, zámek, muzeum – tři vrstvy téhož místa. Místa, kde se čas nejen zastavil, ale především navrstvil.
Benediktinský klášter
Píše se rok 1101. Na břehu Jihlavy vyrůstá benediktinský klášter, založený moravskými Přemyslovci. Nejde jen o duchovní centrum – je to pevnost víry, vzdělanosti i moci. Mezi jeho hradbami nacházejí útočiště lidé z širokého okolí. Klášter vzkvétá a u jeho zdí roste město. Ale historie není nikdy přímá. Přichází husitské války. Oheň, plameny, útěk. Mniši mizí, návrat se nekoná. A tak opuštěný klášter mění tvář.
Z kláštera zámek
Šlechta se chopí příležitosti. V roce 1557 přichází Osovští z Doubravice. Stavbu přetvářejí na zámek – pohodlný, důstojný, renesanční. Po nich Valdštejnové, mocný rod, který Třebíči vtiskne barokní podobu. Zámecká kaple, křivky schodišť, štuky, fresky. Ale ani oni nevydrží navždy – v roce 1945 jejich éra končí.
Ze zámku muzeum
Přichází nový řád. Státní. A zámek se mění potřetí. V jeho zdech nachází domov muzeum. Zpočátku skromně – s bednami plnými předmětů sbíraných pro národopisnou výstavu. Ale postupně roste, sílí a klíčí jako semínko v půdě. V roce 1956 vzniká Západomoravské muzeum. A pak – o desítky let později – přichází renesance. Rekonstrukce v letech 2010 až 2013 mění vše. Muzeum dostává nový kabát, ale srdce zůstává staré. A stále bije ve čtyřech rytmech.
Čtyři světy pod jednou střechou
Expozice Svět portálů a bran zve do klášterní minulosti. V křížové chodbě, kde se odrážely kroky mnichů, můžete téměř slyšet šepot modliteb. Dotknete se kamene, který pamatuje románskou i gotickou ruku stavitele. Vystavený model kláštera v měřítku 1:100 vám umožní pohlédnout na celý areál z výšky a pochopit jeho proměny. Dozvíte se o Přemyslovcích, kteří tu byli pohřbeni, i o těžkých časech, kdy se klášterní sláva měnila v prach.
Zámecká expozice Valdštejnové na Třebíči vám ukáže, že šlechta nebyla jen zlaté rámy a erby, ale také lidé, kteří milovali umění, upravovali krajinu, vzdělávali své děti i bojovali s dobou. Projdete se reprezentačními salónky, nahlédnete do galerie, zastavíte se v Kamenném sále s erbovní výzdobou a budete naslouchat tichu místností, kde se psala historie města. Součástí je i kuriozita – expozice dýmek, které přinášejí zcela jiný pohled na každodenní život aristokracie i obyčejných lidí.
Svět neživé přírody vás vezme ještě hlouběji – doslova pod povrch. Vydejte se na geologickou pouť historií planety a kraje. Uvidíte horniny, které pamatují vznik hor, i minerály, jež připomínají, že čas umí tvořit krásu. Nechybí vzácné moravské vltavíny, zelené klenoty Vysočiny, jejichž původ je stále opředen tajemstvím. Tato část expozice mluví jazykem kamenů – kdo mu rozumí, ten chápe trpělivost věků.
A konečně muzejní expozice Lidé. Místa. Osudy. Zde nejde o letopočty, ale o člověka. O příběhy. O šest různých pohledů na život na Třebíčsku. Náboženství, objevování, tvorba, vztah k přírodě, boj a práce – vše propojeno v mozaiku každodennosti. Expozice klade otázky, nedává jednoduché odpovědi. Nechává návštěvníka cítit, přemýšlet, být.
